Majkky píše:
Napiš mi prosím jeden důvod, proč by ti nemohli dát SPRDEL i o 50 a více. Trošku se v tom spousta znalých lidí ztrácí ...
To, že tak třeba Praha podle výše uvedenejch příspěvků postupuje, ještě neznamená, že nejedná nezákonně. Podle soudů je výzva obligatorní podmínkou pro možnost případného následného zahájení řízení o správním deliktu. A jak víme, v případech, kdy se ukládá zákaz řízení nelze řešit blokově, takže ani nelze zasílat výzvu k úhradě určitý částky provozovateli. Jasně, je to HK kraj, takže v Praze by to viděl soud třeba jinak a konečný slovo má stejně NSS, ale zatím je judikatura nebohatá a tohle už je slušný vodítko, kde nerozhodoval prostej úředník, ale JUDr...
Pro posouzení důvodnosti žaloby a vytýkaného pochybení správního orgánu je v této konkrétní věci podstatné znění ust. § 125h zákona o silničním provozu. Podle tohoto ustanovení „Obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud a) jsou splněny podmínky podle § 125f odst. 2, b) totožnost řidiče vozidla není známa nebo není zřejmá z podkladu pro zahájení řízení o přestupku a c) porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.“
A právě nesplnění povinnosti správního orgánu prvního stupně vyzvat provozovatele vozidla, tedy v daném případě žalobkyni, k uhrazení „určené částky“, je důvod, pro který žalobkyně označila proběhnuvší řízení o správním deliktu za nezákonné. Krajský soud se jednoznačně ztotožnil s argumentací žalobkyně, na základě které dovozuje nezákonný postup správního orgánu prvního stupně. Výzva k uhrazení „určené částky“ je rovněž dle názoru krajského soudu obligatorní podmínkou pro možnost případného následného zahájení řízení o správním deliktu.
Zákonodárce tuto výzvu do znění zákona včlenil zcela jistě proto, aby dal provozovateli vozidla, jehož zavinění za daný správní delikt je koncipováno jako zavinění objektivní, možnost zaujmout k vytýkanému správnímu deliktu odpovídající postoj. Provozovatel vozidla má možnost uvážit, jakým způsobem bude na výzvu reagovat. Může sdělit totožnost řidiče vozidla v době spáchání přestupku (§ 125h odst. 6 zákona o silničním provozu), může sporovat správnost, úplnost a obsah výzvy (§ 125h odst. 4 téhož zákona), stejně tak může namítat své vyvinění s odkazem na § 125f odst. 5 zákona o silničním provozu, případně může „určenou částku“ uhradit, což má za následek odložení věci (§ 125h odst. 5 silničního zákona).
Správní orgán v souladu se zákonem nepostupoval, a proto žalobkyni upřel možnost zákonem předvídaným způsobem reagovat. Pokud by krajský soud aproboval jednání správního orgánu prvního stupně zjištěné v této konkrétní věci, poté by, jak přiléhavě namítá žalobkyně, pozbylo ust. § 125h zákona o silničním provozu zcela svého smyslu. Správní orgán by tak skutečně mohl v obdobných případech rovnou zahájit řízení o správním deliktu provozovatele vozidla, neboť toho stíhá, jak již uvedeno, objektivní odpovědnost za spáchaný delikt a s tím související povinnost uhradit pokutu. Jistě by se takovýto postup jevil z hlediska fiskální politiky státu pohodlnější a ve všech směrech méně zatěžující správní orgány, nicméně takovouto možnost krajský soud v zákonné normě nenalezl.
Tento nesprávný postup, resp. nezákonně zahájené řízení o správním deliktu, pak žalovaný v řízení o odvolání rovněž pominul a pochybení správního orgánu prvního stupně nenapravil. Krajský soud tak uzavírá, že žaloba byla podána důvodně a rozhodnutí obou správních orgánů trpí vadou žalobou vytýkanou. Řízení o správním deliktu provozovatele vozidla bylo zahájeno v rozporu se zákonem.http://www.nssoud.cz/files/EVIDENCNI_LI ... vedeno.pdfa zde malý vodítko, nikoli obecnej judikát NSS:
Bylo by ostatně v rozporu nejen s podmínkami § 125h odst. 1 zákona o silničním provozu, ale i se subsidiární povahou odpovědnosti provozovatele vozidla, kdyby správní orgán proti osobě možného řidiče ani nezahájil, přestupkové řízení a rovnou zahájil řízení o správním deliktu s provozovatelem vozidla, aniž by mu výzvou podle § 125h zákona o silničním provozu dal možnost označit skutečného řidiče vozidla.http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/201 ... vedeno.pdfa ještě jedno sice skoro bezcenné, ale v PK použitelné rozhodnutí II. instance - kraje:
Následně však odvolatel jako provozovatel předmětného vozidla nebyl vyzván k uhrazení stanovené částky v souladu s ust. § 125h odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a bylo zahájeno řízení o správním deliktu dle ust. § 125f odst. 1 téhož zákona. Zdejší odvolací správní orgán se však s tímto postupem ve věci neztotožňuje, přičemž k tomuto uvádí, že institut objektivní odpovědnosti provozovatele motorového vozidla za dodržování předpisů řidičem tohoto vozidla je postaven nejen na tom, že musí být plně prokázáno, že k protiprávnímu jednání v daném případě došlo a toto protiprávní jednání má znaky přestupku, ale dále též zahájení řízení o správním deliktu musí předcházet zaslání výzvy provozovateli k uhrazení určené částky. Zdejší odvolací správní orgán k tomuto konstatuje, že v případě, kdy k zaslání výzvy provozovateli vozidla nedojde, jedná se o vadu řízení, neboť nebyly splněny samotné podmínky pro zahájení řízení o správním deliktu. Zdejší odvolací správní orgán k tomuto dále uvádí, že s ohledem na tuto vadu řízení je na místě napadené rozhodnutí zrušit.§ 125c odst. 1 písm. f) bod 2:
Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích při řízení vozidla překročí nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více§ 125c odst. 6 písm. b):
Zákaz činnosti se uloží na dobu od šesti měsíců do jednoho roku za přestupek podle odstavce 1 písm. a), písm. b), písm. e) bodů 2 až 4 a 6, písm. f) bodů 2, 7 a 10 a podle odstavce 3§ 125c odst. 8:
Přestupek, za který se podle tohoto zákona ukládá zákaz činnosti, nelze projednat v blokovém řízení.§ 125h odst. 1 písm. c):
Obecní úřad obce s rozšířenou působností bezodkladně po zjištění nebo oznámení přestupku vyzve provozovatele vozidla, s nímž došlo ke spáchání přestupku, k uhrazení určené částky, pokud porušení je možné projednat uložením pokuty v blokovém řízení.Bohužel, rozsudek, kterej by se týkal přímo překročení MPR o 40+ v obci nebo o 50+ mimo obec zatím není a řekl bych, že ani nebude. Obecně a je to naprosto typický - ti nejznalejší s nejsilnějšími odvoláními na desítky stran, podpořených judikaturou a rozbíjející SPRDEL nejen na odpovědnosti za SprDel, ale i odpovědnosti za přestupek (bez odpovědnosti řidiče za přestupek nemůže být odpovědnost za SprDel provozovatele) + procesních chybách SO se nikdy k soudům nebo dokonce k NSS a ÚS nedostanou. Statistika mluví jasně - drtivá většina rozsudků se týká parkování, potom jsou tam jednotky menších překročení rychlostí a to je všechno. Když uvážíme kolik těch nepatrných překročení připadá na ty 40+ v obci, 50+ mimo obec s tim, že těm nejrychlejším bude stát za to se co nejlíp a nejefektivnějc bránit a ve spojení s tim, že ti znalí a právně silní problémisti často "testujou" právě tyhle rychlosti, aby prozkoumali tyhle vody, tak ta rovnice vychází jasně.
To už je spíš pravděpodobnější, že již podaná ústavní stížnost bude mít úspěch a shodí se povinnost provozovatele plynoucí z § 10 odst. 3 a tim pádem i SprDel. Jinak právě důvody uvedené v té ústavní stížnosti jsou jedny z těch důvodů, které když se uvedou v odvolání, tak případ "zhasne" a nejde dál. Provozovatel prostě nemá objektivní možnost, jak dostát § 10 odst. 3, jedinou možností je auto vůbec nepůjčovat a zákaz půjčování auta pod hrozbou možné sankce v právním státě vůbec nemá místo.
http://road-fens.cz/sprdelshutdown/Jako argumentaci, na kterou by mohli přihlížet jak soudy, tak následně NSS, který ji často používá v odůvodnění, je argumentace v důvodové zprávě tý novely, která je platná od 19.1.2013, kde se psalo něco v tom smyslu, že jejím účelem je, aby lehčí přestupky zjištěné automaticky nezůstaly nepotrestané. Veliká sranda taky je, že ikdyž výzvu pošlou, tak to de facto jede v režimu blokové pokuty a s blokovou pokutou se musí souhlasit, aby mohla bejt uložená - § 84 odst. 1, zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích:
Přestupek lze projednat uložením pokuty v blokovém řízení, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu (§ 13 odst. 2) zaplatit., takže jsou ty jejich legální úplatky (zaplaťte a my zapomeneme, že tu něco na Vás máme) ve formě výzvy vlastně od začátku nezákonný, protože v době vydání výzvy nikdo nemůže vědět, jestli s ní bude dotyčný souhlasit.

Taky je SO povinen nařídit ústní jednání a je už na provozovateli, jestli využije možnosti z jednoho nálezu ÚS - I. ÚS 1849/08 a vzdá se práva na účasti ústního jednání a pošle písemný vyjádření nebo se ho bude standardně účastnit. Neni možný poslat nějakej cár papíru ve smyslu - „tady nabonzuj toho vraha dětí nebo ti napaříme SPRDEL na pětku až desítku“. K tomu například rozsudek sp. zn. 5 As 122/2015:
http://nssoud.cz/files/SOUDNI_VYKON/201 ... vedeno.pdf
_________________
G1 S, AL Priority 3x
-> jsem slušný řidič s čistým bodovým kontem
